Přejít na Linux z Windows? Dnes už to jde!

Make by: Larry Ewing, Simon Budig, Anja Gerwinski

Roztříštěností linuxu na jednotlivé distribuce a tím pádem rozličnou disponibilitou různých druhů základních terminálových příkazů a jiných nadstavbových aplikací, si vytvářel linux přirozené konkurenční prostředí v řadách vlastních vývojářských komunit, to však podle mého mínění napomohlo vzniku operačního systému, který má doslova svůj vlastní „evoluční vývoj“…

Pan Charles Robert Darwin by si možná myslel, že přirovnávat vývoj počítačového software k evolučnímu procesu je šílenství. Jenže zkušený linuxák ví, jak životaschopnost a aktivita jednotlivých vývojářských komunit, závisí na tom, zda se jednotlivá distribuce dožije příštího roku, nebo se z ní stane zase jedna mrtvá větev na evolučním stromu, která ale předá několik zkušeností pro vývoj dalších distribucí. To, že komunitně vyvíjený operační systém velmi silně připomíná živý organismus, který žije a umírá se silou veřejné podpory vývojářů, ale také se zájmem a nezájmem uživatelů, je již dnes považováno za přirozený proces. Důvod proč toto zmiňuji je,  že právě tato vlastnost Linuxu, tedy jeho roztříštěnost na mnoho vývojových větví a rozdělení na mnoho rozličných využití, byla dříve Linuxu vytýkána jako jeho zkáza, jenže s příchodem nových Linuxových distribucí a větším zájmem výrobců HW a SW o linux platformu se najednou vše obrací ve prospěch komunitně vyvíjených systémů.

„Tedy sdělení, že linux nikdy nebyl a nikdy nebude operační systém pro uživatele Windows, už je dávno minulostí.“

V čem je výhoda?

01. Komunity se snaží naslouchat požadavkům uživatelů a odrážet je ve výsledcích své práce

(Toto neplatilo vždy, v počátcích byl Linux velmi konzervativní a vyhraněný systém, až s rozšířením komunit a oblastí zaměření systému začala stoupat sebereflexe, tuto vlastnost odráží ale jen některé linuxové distribuce, ačkoli prioritou majoritní většiny je dnes právě uživatelská přívětivost, ale pouze ty nejsilnější distribuce mají potencionál, tato predsevzetí plnit. Microsoft řekl bych bohužel, s příchodem Windows 8, tento přístup změnil spíše v technokratický a více vychází vstříc technologiím než uživatelům, jaký to bude mít důsledek budeme muset vyhodnotit později, každopádně stále má velkou výhodu v tradici, podpoře výrobců HW a vývojářů SW.)

02. Dobře odlazená distribuce poběží na starém železe

(Ano, tam kde už i Windows XP v čisté instalaci se všemi aktualizacemi byly otravně pomalé, tam bude nejspíš jedninou alternativou Linux. W7 nebo W8 mohou za určitých okolností běžet rychleji, ale počítač musí splňovat minimální požadavky na operační paměť, velikost HDD a minimálně procesor s PAE podporou!)

 03. Je zdarma

(Ano z ptačího pohledu je, i když z jiného pohledu je to trochu zavádějící, za vývojem a laděním linuxových aplikací, je mnoho potu a práce vývojářů. Některé aplikace jsou zdarma díky dotacím, které zasílají dobrovolníci, jiné se objevují s tichou či veřejnou podporou bohatších lidí a některé vznikají proto, že je někdo prostě potřeboval ke své práci, tak si aplikaci vytvořil sám a věnoval ji komunitě k dalšímu vývoji. Komerční distribuce sice zdarma nejsou, ale naopak jsou velkým přispěvatelem kódu, který ponechávají taktéž volně k dalšímu použití. Je tu tedy jistá symbióza komerčních projektů a projektů čistě open source-otevřených. Nejsem velký znalec problematiky, ale myslím, že komerční projekty si chrání pouze část kódu, která souvisí s jejich obchodní činností, ostatní je stejný komunitní vývoj jako u nezávislých distribucí, tedy výměna a vzájemná výpomoc vývojářů, zde funguje velmi podobně.)

 04 . Některé distribuce jsou již opravdu vhodné pro koncové uživatele

(Linux distribucí je mnoho, a pro každého může pojem „uživatelsky přívětivá“ znamenat úplně něco jiného. I tady je nesporná výhoda, jednoduše si můžete vybrat. Dle mého ta nejsilnější vývojová větev, na kterou dnes narazíte v uživatelsky přívětivém výběru je Debian – Ubuntu – Mint, aby jste pochopili co je v mém podání vývojová větev, z prazákladní-distribuce Debian vzešla dnes asi nejznámější distribuce Ubuntu a jako nadstavba distribuce Ubuntu se o větší sympatie a lepší uživatelské prostředí postarala distribuce Mint, která čerpá z podpory Ubuntu, ale využívá vlastní uživatelské prostředí a trochu odlišnou sadu aplikací. Mint jednoduše vyslechl uživatele a jejich přání , v důsledku toho je z něj 4. nejpoužívanější operační systém na deskopech.)

05. Menší nároky na procesor a RAM

(Ano, závisí to na volbě distribuce a uživatelského prostředí. Některé distribuce Linuxu mohou být náročnější než MS Windows, vše tedy závisí na správné volbě. Pro srovnání Linux Mint 16 Cinnamon si bez dalších spuštěných aplikací bere cca 256MB RAM. Windows 7 v klidovém stavu bez spuštěných aplikací si téměř vždy veme cca 1GB RAM. To samo o sobě nemusí být velký problém, tedy pokud máte dostatek RAM, ale celkově větší spotřeba prostředků včetně CPU, má poměrně velký vliv na výdrž baterie a přehřívání, obvzlášt u notebooků nebo mini pc sestav. Jednoduše na mém postarším notebooku, jsou ventilátory mnohem klidnější, pokud na něm zrovna běží linux.)

V čem není výhoda?

01. Podpora výrobců HW

(Zatím co, mnoho tiskáren, fotoaparátů a mobilních telefonů na linuxu obsloužíte velmi snadno, ne-li bez instalace obrovských softwarových balíčků, tak jako tomu bývá ve Windows, u specifických a méně rozšířených zařízení může nastat problém. Důvod je jednoduchý, výrobce vytváří pouze ovladače pro Windows a pro neobvyklá zařízení většinou neměly komunity důvod vytvořit alternativu pro linux, pokud ale zařízení opravdu potřebujete, zůstaňte raději uživateli windows.)

02. Pokud nemáte rádi změny, neměňte!

(Jste-li uživatel, kterého jakákoli sebemenší změna uživatelského prostředí vyvádí z duševního klidu, a raději nechcete nic měnit a nic nového se učit, tak neměňte! Pokud jste ale přežili přechod z Windows XP na Windows 8, tak se nemusíte bát přechodu na linux, v tomto případě už máte jednu velkou změnu za sebou.)

03. Některé aplikace pro Windows na Linuxu běží, ale …

(Ano, aplikace pro Windows bez garance stability a spolehlivosti na Linuxu spustíte pomocí aplikace Wine, která se postará o to, aby si aplikace myslela, že je ve Windows. Platí zde pravidlo, čím složitější aplikace, tím menší pravděpodobnost, že ji spustíte, osobně jsem vyzkoušel MS Office, Total Commander, Irfanview, Winrar, vesměs vše pracovalo, tak jak má. Pro většinu uživatelů jsou k nalezení alternativy, které jsou většinou dostačující, LibreOffice, Gimp, nespočet prohlížečů obrázků a dokumentů a mnoho dalšího. Také jsou tu aplikace které se programují pro Windows i Linux, jako je Firefox, Opera, Google Chrome, Skype, Google Earth, VLC player a další. Pokud, ale potřebujete aplikaci běžící jen a pouze na Windows, neměňte!)

04. Ne vždy česky

(Je to tak, občas komunita překladatelů nestihne přeložit úplně vše do češtiny, ačkoli má linux v českých luzích a hájích celkem slušnou podporu. Většina toho nejdůležitějšího, ale většinou přeložena je. Opět platí, čím více komunitně podporovaná distribuce, tím víc bude přeloženo, takže opět zde vítězí Ubuntu a Mint distra. Pokud jste ale velký odpůrce angličtiny, raději Linux nezkoušejte.)

Na závěr

Za vyzkoušení Linuxu nic nedáte, pokud se nepovažujete za zkušeného uživatele, nechte-si poradit od někoho kdo už linux někdy instaloval a třeba také používal :-). Nebo věnujte nějaký čas pročítání návodů k instalaci a prvnímu použití linuxu na internetu. K nejznámějším distrům Ubuntu a Mint je návodů dostatek v češtině.

Permanent link to this article: http://www.plzenak.4fan.cz/archives/1998

Starší příspěvky:
Doktor a aférka

Doktor měl jednou milostnou aféru se svou blonďatou  sestřičkou. Zanedlouho mu řekla, že je s ním těhotná. Doktor nechtěl, aby...

Zavřít